|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
|
Islam and the Russian state : a poststructuralist approach to analysing identity and policy discourse
Ferrando, Paolo ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je rozpoznat základní typy diskurzu, týkající se islámu, které se odehrávají mezi Kremlem a třemi vůdčími muslimskými organizacemi v Rusku. Východiskem je v zásadě post-strukturalismem zformulovaná premisa, že identita a politika jsou vůči sobě ontologicky vzájemně konstitutivní, což vzájemně využívají diskurzy těchto tří organizací ve způsobu, jímž artikulují své specifické politiky. Ruské muslimské "já" je pojato jako diskurzivně osvojované Kremlem, který jako součást ruské identity zvýrazňuje multinárodní povahu muslimského "já", spolupráci státu a muslimských organizací proti společné hrozbě extremismu a potřebu nábožensky založených morálních hodnot, které by měly být předávány mladším generacím. Identita vytvářená těmito diskursy současně artikuluje různé politiky a je jimi legitimizována a odkazuje k neustálému opakujícímu se projednávání toho, jak islám v Rusku odpovídá širší identitě ruského státu.
|
|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
|
The Kremlin's Program for Patriotic Education and Russian War Movies (2000-2010)
Mazzali, Francesca ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Duta, Mircea Dan (oponent) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato disertační práce uvažuje o filmech, jako o dvoustranných zrcadlech, které absorbují politický a kulturní obsah z jedné strany, kde tvůrci filmů filtrují a rozpracovávají obsah mezi dvěmi povrchy a poté přenášející body obecenstvu. Rozpracování politického obsahu může být provedeno ve vzdělávacím a propagandistickém způsobu, jenž líčí a podporuje specifické politické ideje. Tato disertační práce analyzuje první dva programy z ruského vládního programu, vlastenecké výchovy pro ruské federační občany (2001-2005 a 2006-2010) (hereinafter, 'Patriotic Education'), a indentifikuje šest politických priorit, které mohou být pozorovány a analyzovány v jedenácti ruských válečných filmech. Nejdříve bude vysvětleno, jak filmy slouží jako propagandistické a vzdělávací nástroje v rámci vlastenecké výchovy, promítající její politické priority obecenstvu. Poté bude vysvětleno, jak kontinuita se sovětskou minulostí je zobrazena v rámci válečných filmů a způsob, jakým vykreslují některé z elementů prosazovaných vlasteneckou výchovou.
|
|
|
Islam and the Russian state : a poststructuralist approach to analysing identity and policy discourse
Ferrando, Paolo ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je rozpoznat základní typy diskurzu, týkající se islámu, které se odehrávají mezi Kremlem a třemi vůdčími muslimskými organizacemi v Rusku. Východiskem je v zásadě post-strukturalismem zformulovaná premisa, že identita a politika jsou vůči sobě ontologicky vzájemně konstitutivní, což vzájemně využívají diskurzy těchto tří organizací ve způsobu, jímž artikulují své specifické politiky. Ruské muslimské "já" je pojato jako diskurzivně osvojované Kremlem, který jako součást ruské identity zvýrazňuje multinárodní povahu muslimského "já", spolupráci státu a muslimských organizací proti společné hrozbě extremismu a potřebu nábožensky založených morálních hodnot, které by měly být předávány mladším generacím. Identita vytvářená těmito diskursy současně artikuluje různé politiky a je jimi legitimizována a odkazuje k neustálému opakujícímu se projednávání toho, jak islám v Rusku odpovídá širší identitě ruského státu.
|
|
| |
host ::
RSS.